[ Webhosting profitux.cz ]

Napište nám  Návštěvní kniha  O nás

Princezna Mononoke (1997)

 88% 
 83%

Dabing: Yôji Matsuda (Ashitaka), Yuriko Ishida (San), Yuko Tanaka (Eboshi-gozen), Kaoru Kobayashi (Jiko-bô), Masahiko Nishimura (Kouroku), Tsunehiko Kamijô (Gonza)

Režie/scénář: Hayao Miyazaki / Hayao Miyazaki

Hudba: Joe Hisaishi      Délka: 134 min

Rozpočet/Zisk: $20 / $150 mil.

Duel recenzentů

Pozor! O kvalitu
snímku se strhla
nefalšovaná bitka
Sparky vs. Ywec

„Ja mam rad japonšké anime. Vy to neznat?“, i takhle nesměle někdy okolnostmi donucení reagují tváří v tvář českému „odborníkovi“ přes animáky turisté ze země vycházejícího slunce. Člověk odrostlý na západním stylu animáků, jim celkem snadno vyjmenuje své priority při sledování tohoto žánru: Kvalitní děj, kvalitní fóry a kvalitní animace. Nic proti tomu, já například v tomhle oboru považuju za nejlepší Pixar, ale řeknu vám ten východ, ten má v sobě zas něco jiného a neméně fajnového.

Pixar nás vždy skvěle pobaví, uchvátí dokonalým grafickým zpracováním. Ovšem jak jsem po zhlédnutí svého prvního anime zjistil, tak v tomhle stylu západ zatím nedokázal pojmout to, od čeho tu je právě anime. Stejně jako se u Mononoke rozhodně smíchy nepotrhám, tak například u Aut nebo Nema nezažiju tak silný příběh. Je to zkrátka o něčem jiném a vzájemně se to doplňuje.

Pixar točí takové pohodovky pro celou rodinu, staví na jednoduché dějové linii typu – hlavní hrdina chce něčeho dosáhnout, ale něco mu v tom brání. Hrdina se trápí a není vyrovnaný. Nakonec svého cíle s pomocí přátel dosáhne. Na tuto základní dějovou kostru pak tvůrci nabalí vtipy a to, co dělá Pixar králem – atmosféru. Takový děj není až zas tak odlišný od Princezny Mononoke. Ashitaku také něco trápí a chce něčeho dosáhnout. Největší rozdíl je ale v tom, že ani vy u obrazovky nejste schopni mu poradit, co má dělat. Ashitaka je však v tak složité situaci, že řešení je v nedohlednu. Dalším podstatným rozdílem je, že Princezna Mononoke je pohádkou vyhrazenou pouze pro starší.

Jak známo, příroda je postavena na tom, že silnější uloví slabšího. Nevím jak je to zařízeno, ale i přes tento krutý princip spolu zvířata dokáží koexistovat v harmonii. Jenže pak příroda dala světu opravdovou pecku, tvora vybaveného takovými schopnostmi, že dnes již dokáže rozhodovat o osudech ostatních druhů - člověka. Film nás zavádí do exkluzivní doby, kdy člověku brání v získání titulu pán tvorstva Velký lesní duch. Hlavní hrdina Ashitaka se kvůli nepříznivým okolnostem dostává do centra střetu lidské civilizace s krásným světem pána lesa. A vy si uvědomíte, že vlastně na plátně zoosobňuje vás a záležet bude jen na vašem vidění světa – černobílém, růžovém či tmavě béžovém, jak spor mezi lidmi a zvířaty posoudíte.

Trápit vás budou následující paradoxy – na první pohled té špatné straně sporu (jistě že lidem) se od scénáristy nedostává žádného spravedlivého trestu. Zato těm hodným (zvířatům) – metaforicky představovaných třemi druhy, z nichž každý se k situaci staví jinak, se dostává bolestivých přeměn jejich tělesných schránek působením jejich hněvu v démony (jakási zoo-mbies) a i mocný lesní duch si kolikrát místo uzdravení vezme jejich duši na odpočinek. Pakliže my říkáme: „když se dva perou třetí se směje“, Japonci nám sdělují, že ten třetí trpí za oba– ve filmu znázorněno i skutečnou ranou rozšiřující se po Ashitakově těle.

     

Myslím, že už se nám to v tuto chvíli pěkně rozděluje na čtenáře, které z předchozích řádků film zaujal a na ty, kteří se pořád nechápavě ptají: „A co fóry? Kde je špičková animace?“ Myslím, že jsem naznačil dost jasně, že tahle filmová záležitost je rize seriózní a nelze ji proto tak snadno porovnávat s animovanou tvorbou západu, kde animáky slouží jako zdroj komediální zábavy. Hlavní přednost Mononoke přitom spočívá v tom, že vás na dvě hodiny zavede mimo realitu, do světa nadpřirozených bytostí, čarokrásné hudby (jedna z nejlepších, které jsem kdy v animáku slyšel) a nelítostného střetu lidí se zvířaty. Možná na někoho bude takováto stopáž přílišná, možná bude pro někoho neradostný děj na plátně jednotvárný, od boje k boji jdoucí, přerušovaný jen odpočinkem v lesa stínu.

Mononoke se s vámi vůbec nebude mazlit a hned na začátku vám nabídne strhující akci, která neskončí pouze zneškodněním démona, ale zaryje se vám pod kůži posledními slovy umírajícího kance-démona. Někdo třeba přepne na cokoliv od Disneyho, protože je toto na něj moc drastické a nemá záruku, že to dopadne dobře. Opravdu nevíte, co bude. Prostě jen sledujete dění na plátně a přete si, aby té krve už tolik nebylo...

Jenže pan vypravěč Miyazaki ji dávkuje v přesně tom správném množství, které je potřebné pro vystupňování vašich emocí. Rozhodně zde násilí není samoúčelné. Pak si zase ale nádherně odpočinete u sekvencí odehrávajících se v panství lesního ducha, kde cítíte, jak to ticho léčí. Společně s Ašitakou však uvíznete v rozděleném světě a spřádáte plány, jak to všechno zastavit, začít znovu a úplně jinak. Zde má vaše fantazie prostor. A animace, ačkoli někdo říká, že je strašná, tak mi sem perfektně tematicky zapadá a někdy si tak pohraje s barvami, že je vyloženě hezká.

Hodnocení:

Verdikt: Pro milovníky animáků nezbytná záležitost. Přes dlouhou stopáž a snad trochu zjednodušenou pointu na konci, se jedná o krásnou fantaskní pohádku pro dospělé. O popularitě Miyazakiho anime svědčí, že se americké studio Disney rozhodlo distribuovat tento a ještě další film v severní Americe a Asii.

© 2006 - 2016 SPAWEC, 10 years of premium quality soundtrack a movie rewies

Vyměňte si s námi ikonku | Zde můžete kliknout na odkaz, o němž už nikdo neví, kam vede

CZIN.euTOPlist



PŘIHLÁŠENÍ

Nejste přihlášen/a
Jméno: Heslo: