[ Webhosting profitux.cz ]

Přejít na Spawec Animax

HC Chemopetrol Litvínov  SK Slavia Praha

České právo

Právní záludnosti

Žaloba na oplocení pozemku

záludnost: V žalobě je třeba navrhované oplocení popsat tak, aby rozsudek byl vykonatelný; nestačí jen navrhnout, aby žalovanému byla uložena povinnost jeho pozemek oplotit, je třeba oplocení specifikovat, zejména je třeba uvést rozměry a druh plotu.

Bezdůvodné obohacení v případě investic vynaložených na cizí nemovitost

záludnost: Právní otázkou je, zda v případě vnosu investic (hodnot) do cizí nemovitosti je pohledávkou z bezdůvodného obohacení hodnota vynaložených prostředků, anebo rozdíl mezi hodnotou nemovitosti před a po tomto vložení. Tedy zda je rozhodující hodnota vložených investic, anebo hodnota o kterou se cena nemovitosti jejich vložením zvýšila. Podle stanoviska Nejvyššího soudu, v případě hodnot vynaložených na cizí nemovitost, je pohledávkou z neoprávněného majetkového prospěchu nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž rozdíl mezi hodnotou domu před adaptací a po ní. I když pojem „adaptace“ není v rozhodnutí vysvětlen, dovolací soud má zato, že jde o změnu stavebnětechnického stavu domu, kterou je jeho hodnota zvyšována (tedy nikoli o pouhé udržovací činnosti, které hodnotu nezvyšují). (čerpáno z rozsudku NS sp. zn. 33 Odo 477/2003)

Jak může soud rozhodnout o "sousedské žalobě" dle § 127

záludnost: na základě ustanovení § 127 je možné rušícímu sousedovi pouze zamezit v nějakém jednání, není však možné konkrétně určit, jak tomuto jednání má soused učinit přítrž. Nelze uložit povinnost, jak má zamezení konkrétně proběhnout. Tak třeba soud rozhodne, že je třeba zamezit rušícímu štěkání psa, nemůže však už nařídit, aby kupříkladu tomuto štěkání bylo zabráněno přemístěním psovy boudy na opačný konec pozemku (viz usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 47/2000).

Odstoupení jednatele v spol s.r.o. s jediným společníkem

Odstoupení z funkce jednatele upravuje § 66 odst. 1 ObchZ. Stanoví, že jednatel musí odstoupení oznámit orgánu, který jej zvolil či jmenoval. Ve společnosti s ručením omezeným je tímto orgánem valná hromada. Výkon funkce skončí dnem, kdy valná hromada odstoupení projedná, popř. měla projednat, přičemž zákon zakotvuje povinnost projednat odstoupení na nejbližším jednání poté, co se valná hromada o odstoupení dozví. Odstoupí-li jednatel přímo na jednání valné hromady, skončí výkon funkce podle poslední věty ustanovení uplynutím dvou měsíců, ledaže valná hromada schválí na žádost odstupujícího jednatele jiný okamžik zániku funkce. Situace ve společnosti o jediném společníku je specifická tím, že valná hromada se podle § 132 odst. 1 ObchZ nekoná – její působnost vykonává jediný společník. Ten může přijímat rozhodnutí prakticky kdykoliv a kdekoliv, zachová-li požadovanou formu. Jestliže ale zákon (či společenská smlouva) nestanoví, že rozhodnutí musí být přijato ve formě notářského zápisu, prakticky nelze rozlišit, kdy jediný společník při výkonu působnosti valné hromady „zasedá“. K projednání odstoupení jednatele z funkce zákon zvláštní formu nepředepisuje. Jediný společník tak může odstoupení projednat v podstatě okamžitě, jakmile mu je odstupující jednatel notifikuje. Soudy se za této situace musely vypořádat s problémem, jaký právní režim vztáhnout na doručení oznámení o odstoupení z funkce jednatele jedinému společníkovi. Na jedné straně se nabízel postup (příznivější pro odstupujícího jednatele), jako by jednatel doručil oznámení „mimo zasedání“ orgánu, který jej do funkce jmenoval. Jelikož ale jediný společník má možnost (a tím i povinnost) odstoupení ihned projednat, výkon funkce by při tomto výkladu také okamžitě skončil. Proti tomu bylo možné postavit interpretaci (příznivější pro společnost a jediného společníka) založenou na aplikaci poslední věty § 66 odst. 1 ObchZ, tj. nahlížející na oznámení, jako by je jednatel učinil na „zasedání“orgánu, který jej do funkce jmenoval. Výkon funkce by v takovém případě zanikl až uplynutím dvou měsíců od doručení, ledaže jediný společník by (na žádost jednatele) schválil jiný okamžik.

Vzdání se práv dopředu

záludnost: Jak občanský (§ 574 odst. 2) tak obchodní zákoník (§ 386 odst. 1) zakazují vzdát se ve smlouvě práv, která mají v budoucnosti teprve vzniknout. Přesto české soudy judikují tak, že ne každé vzdání se práva dopředu je nemožné...