[ Webhosting profitux.cz ]

Přejít na Spawec Animax

HC Chemopetrol Litvínov  SK Slavia Praha

České právo

Špatná právní úprava

Nedostatek u smlouvy o půjčce

Dne 24. května 2007 vydal Nejvyšší soud České republiky kontroverzní rozsudek (spisová značka 32 Cdo 922/2007). Uvedl v něm, že „předmětem smlouvy o úvěru jsou peněžní prostředky, je možno je poskytnout i převodem z účtu na účet, avšak na základě smlouvy o půjčce věřitel přenechává dlužníkovi peníze jako věci určené podle druhu, a tudíž přenechává pouze bankovky a mince“.

V době, kdy hotovostní předávání peněz je již dávnou minulostí a hotovostní platby nad 15 tisíc eur jsou až na výjimky zakázány, v podstatě nelze nad tuto částku uzavřít smlouvu o půjčce.


"neviditelné" zvyšování sankce za prodlení

Smluvní pokutu lze sjednat i vedle úroků z prodlení. V praxi se ve smlouvách často objevuje ustanovení, dle kterého je smluvní strana v případě prodlení se zaplacením peněžní částky zavázána zaplatit smluvní pokutu ve výši např. 0,05 % za každý den prodlení. Taková smlouva se vůbec nezmiňuje o úroku z prodlení a v případě, že k prodlení dojde, má oprávněná strana právo žádat nejen smluvní pokutu v dohodnuté výši, ale též úrok z prodlení v zákonné výši. Tímto „neviditelným“ způsobem se běžně zvyšují sankce za prodlení cca o 50 %.

Paradox s kopírováním nosičů pro vlastní potřebu

Při kopírování nosičů pro vlastní potřebu dochází k paradoxní situaci, kdy ten, kdo vytvoří kopii jím řádně zakoupeného originálu autorského díla chráněného účinnými technickými prostředky jedná nelegálně, zatímco ten kdo vytvoří kopii nosiče, jehož ochrana již byla nelegálně odstraněna, nedopustí s protiprávního jednání.

Problematická protipožární vyhláška vlády č. 23/2008 Sb.

Ministerstvo vnitra vydává "protipožární" vyhlášky na základě zákonného zmocnění obsaženého v ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Od 1.7.2008 upravuje nově povinné vybavení novostaveb rodinných domů hasicími přístroji a hlásiči požáru vyhláška vlády č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Pakliže se tedy dosud o hasicí přístroje a detektory požáru zajímali hlavně majitelé bytových domů, obchodních center či kancelářských budov, Povinnost instalovat hasicí přístroje a kouřová čidla mají nově všichni majitelé nových domů. Pro stávající vlastníky však platí stará úprava dle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Nová vyhláška se jich tedy netýká (ale s jednou velkou výjimkou - Kdo se pustí do rozsáhlejší opravy, rekonstrukce či úpravy, která potřebuje úřední souhlas, bude se muset přizpůsobit nové vyhlášce a přístroje koupit.) Nová protipožární vyhláška je však svou podstatou diskriminační a toto rozlišování mezi vlastníky nových a starých domů znovu vyvolává pochybnosti o veřejném zájmu. Pokud by stát skutečně chtěl ve veřejném zájmu hájit majetek a zdraví občanů, stanovil by povinnost všem. Je to stejné, jako kdyby stát stanovil povinnost vozit autolékárničku pouze v autech vyrobených od určitého data. Kritikové (a jsou i z řad bezpečnostních techniků) pokládají vyhlášku především za výhru obchodníků s hasicími přístroji. Podle nich je účinnost devítikilového přístroje v předsíních, kam je většina domácností umístí, pochybná. Zároveň podle nich náklady na povinné a plošné vybavení domů několikanásobně přebíjejí míru rizika, které reálně hrozí.

18. prosince 2008 už podal na tuto novou vyhlášku ústavní stížnost veřejný ochránce práv.

Odpor proti platebnímu rozkazu

Skutečnost, že platná právní úprava nepožaduje u odporu proti platebnímu rozkazu odůvodnění a že odpor není ani zpoplatněn, vedou v řadě případů k situacím, kdy se odpor místo procesní ochrany žalovaného stává spíše spekulativním prostředkem s cílem oddálit placení věřiteli.

Možné řešení: zavést povinnost odůvodnit odpor. Požadavek odůvodnění odporu by byl však ospravedlnitelný, pouze pokud by byla změněna celá koncepce rozkazního řízení. "Mám na mysli změnu stávajícího tzv. bezdůkazního modelu na model důkazní. V současné podobě nemá žalobce povinnost poskytnout soudu důkazy na podporu svých tvrzení (např. listinné důkazy). Pokud by taková povinnost byla zakotvena, soud už by nerozhodoval pouze podle tvrzení žalobce, ale podle hmatatelných důkazů. Právo žalovaného na spravedlivý proces by tím bylo zajištěno v takové míře, která by ospravedlňovala povinnost odůvodnit odpor, a to pod sankcí jeho neúčinnosti." (převzato z diplomové práce "Platební rozkaz a jeho význam v kontextu s právem Evropských společenství" Martina Látala, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2007)